Dneska se rozdávalo vysvědčení a konečně tu máme prázdniny! Těšili jste se? Já moc,ale budou mi chybět kamarádi. Budeme si muset psát sms a volat:-D No a nedávno mě napadlo téma jedné takové povídky....Snažila jsem se být především vtipná:-) Doufám, že se vám to bude líbit. No a vybrala jsem ti téma: maturita u naší upíří rodinky, když mi měli to vysvědčení tak jsem je taky nechala prožít slavnostní okamžik. Prosím pište komentáře, jsem vážně moc zvědavá jak se vám to bude líbit!
Esme: / kdyby to šlo pláče/ Děti, vypadáte krásně!
Emmett: /si upravuje motýlka/ To říkáš vždycky.
Rosalie: / kroutí se u zrcadla/ Esme, půjčila jsem si boty.
Esme: Ale jistě, Rose.
Jasper: / rozvalený na gauči/ A teď si dám od školy,alespoň rok pohov.
Esme: Na to zapomeň! Už jsme ti vybrala novou školu. Harvard.
Alice: /jde ze schodů/ Esme, půjčila jsem si boty.
Esme: To je samozřejmost, Alice.
Jasper: Esme! Na Harvardu už jsem byl.
Esme:Vážně? /jde upravit Alici/
Jasper: Vážně.
Esme: /uhlazuje Alici vlasy/ A kdy jsi tam byl naposled?
Jasper: V roce....1980.
Alice: /utíká od Esme/ kazíš mi účes!
Esme:od té doby na tebe jistě zapomněli. Půjdeš na Harvard. / Doběhne Alici a zase ji upravuje/
Rosalie: Pochybuju. Ze závěrečných zkoušek neměl plný počet bodů a tak si lehl na zem a kopal nohama.
Jasper: bylo mi to líto!
Emmett: /má záchvat smíchu/
Jasper: Emmette,ty se nesměj. Moc dobře si pamatuju, že když měla Rose lepší známku z dějepisu, vzteky jsi překousl tužku.
Emmett: Toho si nikdo nevšiml.
Jasper: Až na tvého spolužáka, který měl třísku v oku.
/ Přichází Carlisle/
Carlisle: Dětičky, vám to sluší. Ale už by jste měli jet.
Esme: Přijedeme za vámi.
/ Alice, Jasper, Edward, Emmett a Rosalie odchází/
Esme: Tak já se jdu obléct.
Carlisle: Jdi. / a fláká se po kuchyni./
Esme: / přiběhne/ Carlisle! Já nemám boty!
Carlisle! To není možný.
Esme: Ale je! Rose a Alice si půjčili...Ale měla jsem ještě jedny...Zavolám jim.
Carlisle: nebo si půjč moje holinky.
Esme: /si poklepe na čelo a jde telefonovat/
/ V autě/
Edward: / řídí/
Rosalie: /upravuje Emmettovi vlasy/ Ty vypadáš jako kdybys strávil noc s medvědem.
Edward: Ne, Rose jen s medvědicí.
Rosalie: Sprosťáku.
Alice: Edwarde, podej mi mobil.
Edward: Jak se říká?
Alice: Dělej nebo tě kousnu.
Edward: Fajn. /podá ji mobil/
Alice: / ve chvíli kdy mobil zabzučí si jej přikládá k uchu/ Naslouchám ti, Esme.
Rosalie: To budou ty boty.
Esme: /hlas z mobilu/ Alice, kde jsou všechny moje boty?
Alice: Ty zlaté mám já, černé Rose...
Esme: A ty stříbrné? To jste si braly záložní?
Alice: Ne, ty bereme Belle.
Esme: A já mám jít v čem?
Emmett: V botech.
Esme: Slyším tě, Emmette! Za trest půjdeš taky na Harvard.
Jasper: /strouhá mu mrkvičku/ ha, ha překus tužka se bude muset jít učit.
Alice: Esme, ty si určitě nějak poradíš. Milujeme tě. /a zavěsí/
/ Zastaví se u Belly před domem/
Alice: Jdu jí dát ty boty./ vystoupí a leze oknem k Belle do domu/
Bella: Alice! Proč nejdeš dveřmi?
Alice: Chci si roztrhat silonky. Tady máš ty boty.
Bella: Ví Esme, že jsi mi je půjčila?
Alice: Je si toho dobře vědoma. / směje se/
/ Jdou k autu/
Edward: / vystoupí/ Bello, tolik ti to sluší!
Emmett: / využije toho, že se uvolnilo místo řidiče a vleze si za volant/
Edward: /pomůže Belle nastoupit/ Emmette! Padej.
Emmett: Ne.
Edward: Řeknu Esme, že chceš studovat Cambridge a Oxford....
Emmett: Jo, dobře. Rose, jdi dozadu!
Rosalie: / na sedadle spolujezdce/ Ty chceš studovat i Karlovu univerzitu?
Emmett: Vy vyděrači..../leze dozadu/
Edward: / sedne za volant/ jedeme! / šlápne na plyn/
Emmett: áááá! / spadne na Alici/
Jasper: ty vozembouchu, zasedl si mi manželku!
Emmett: pardon. / A sedne si Jasperovi na klín/
/ před školou-parkoviště/
Edward: /pomůže vystoupit Belle/
Jasper: Emmette, ihned ze mě slez. Chci pomoct Alici vystoupit.
Alice: Jsi galantní, miláčku.
Emmett:/ se hrabe z auta a otevírá dveře/ Rose...Kde jsi? / Na místě kde seděla Rose nikdo není/
Rosalie: /opírá se o kapotu/ Já radši sama.
/ V tělocvične, všichni sedí na židličkách a mají maturitní čepičky/
Emmett: Ten kulich kouše.
Rosalie: /tiskne mu ruku/ Jen se nezačni drbat jako minule!
Bella: Myslela jsem, že sis zvyknul.
Emmett: Na tohle? Nikdy!
/řeči se ujme ředitel/
Ředitel: Milý maturanti....Musím vám říct, že tak úspěšný ročník tu dlouho nebyl....
Alice: A taky dlouho nebude.
Ředitel: Doufám, že na naši školu nikdy nezapomenete.../popotáhne/ Protože, my na tento den nikdy nezapomene.a na vás taky nezapomeneme...../a rozpláče se/
Jasper: /se dusí smíchy/
Edward: /naoko pohoršeně/ Takhle trápit pana ředitele....
Alice: Vypadá jako chcíplá laň.
Jasper: Já ho rozveselím.
Ředitel: /otře si slzy/ A nyní...Na školním dovře čekají rodiče.../začne se umívat/ a spousty jídla!/ a rozesměje se/
Mike Newton: Já si vždycky myslel, že to je blázen a teď se mi to potvrdilo.
/ Na školním dovře/
Bella: No a je to za námi. Jdu najít Charlieho.
Edward: Půjdu s tebou.
Alice: Táhle je Esme a Carlisle.
Esme:/žene se k nim/ Vy moji maturanti!
Rosalie: Co to máš na nohou?
Esme: /podívá se na svoje nohy/ Jo, tohle?
Emmett: ty jdeš na ryby?
Esme: ne. Neměla jsme boty...Půjčila jsem si Carlisleovi./ Esme má na nohou holinky/
Carlisle: Vypadá to hezky Esme, nenech se rozházet.
Esme: Alice! Kde máš silonky?
Alice: na cáry visí z Bellina okna.
Jasper: nenech se rozházet Alice, sluší ti to.
Carlisle: /napůl mlsně/ Kde je Bella?
Jasper: S Charlieme. Je z té její maturity naměkko.
Carlisle: Mohla by přijít.
Esme: /ostražitě/ Proč?
Carlisle: No, ž je po maturit a víte jak zněla dohoda...musíme...
Alice: Duševně připravit Edwarda...
Alice: Duševně připravit Edwarda...
Emmett: Protože se bude zlobit.
Jasper: Slíbil to.
Rosalie: Stejně se bude vztekat.
Carlisle: Tiše! Bude to významný den, na který nikdy nezapomeneme....
/ všichni se rozesmějí/
Alice: Kde jsem tohle slyšela?
Carlisle: Uděláme to tak, že....
Rosalie: Prostě Bellu kousneš a bude to.