Twilightsvet | Cullenovi a dějiny

Cullenovi a šílené dějiny aneb Ve světě minulosti.

Jak už víme, ve Forks stále prší. Avšak víme taky, že Cullenovi se už raději nedívají na televizi, a tak i takový "milovník" knih, jako je Emmett, šmejdí po Carlisleově pracovně a hledá, co by přečetl. Encyklopedii zdravého (lidského) životního stylu a Knihu moderního umění už přečetl a žádná jiná kniha není zábavná. No znáte něco vtipnějšího než rychlost jakou průměrný člověk dokáže běžet nebo obraz, který je celý bílý a jen pravý horní roh má začerněný a jmenuje se přibližně takto: "Vyšší mocnosti mi nakázali, malujte všechny pravé horní rohy černě"?
V poslední knihovně našel knihu Lidské dějiny. Jen co ji otevřel, listy se začaly otáčet, jako kdyby foukal vítr. Ozval se mlaskavý zvuk a Emmett zmizel v knize. Jeho poslední myšlenku zaslechl Edward.

"Rodino, Emmetta zase něco vcuclo!" zakřičel a hodil si Bellu přes rameno a skočil do knihy, následovaný zbytkem rodiny.

Listy se přestaly otáčet na straně:

Trojská  válka

Rose: *dává Emmovi pohlavek* Kams' nás to zase dostal??! Jak můžu žít s takovým teletem? *pokládá řečnickou otázku*

Edward: *dloubne si* Jinej by od tebe hned utek'. Nebo by nepřežil noc. *nadechuje se, chce pokračovat*

Alice: To bych nedělala Edwarde...

Edward: Nebo by umřel nudou, až budeš zas básnit o svých vlasech...

Rose: *chytá Eda za vlasy a začne mu mlátit hlavou o zem*

Alice: Já ti to říkala.

Carlisle: Cítíte to, co já?

Jasper: *šťastně zavrní* Já cítím krev. Mňam! Lidskou!

Alice: Ani na to nemysli!

Jasper: *nešťastně* Ano, drahá...

Bella: Tak se pojďme podívat za ten kopec!

Když kopec obešli, ocitli se na obrovském bojišti.

Esme: *chytá nejbližšího vojáka* O co bojujete?

Voják: *vzpouzí se* O Tróju! Maj tam tu nej hospodu na světě!

Edward: Cože? *valí oči* Vy máte bojovat o ukradenou Helenu!

Voják: Vo koho? * diví se*

Edward: No o nějakou takovou jako je tamta. *ukazuje na Rose*

Voják: Jo vo tuhle. Tak to jó. * civí na Rose* Chlapi! Změna! Bojujem o ní!

Armáda: Anó!

Rose: Nesnáším, když na mě tolik chlapů čumí! Jdu se schovat za hradby!

Carlisle: No, ta je blbá!

Esme: No jo, blondýna...

Alice: Ta to ale vymňoukla!

Jasper: *sleduje Alice rudýma očima* Klid!

Alice: Jaspere Whitlocku Hale! Co jsem ti říkala! Cos to udělal??!

Jasper: Já nic, já muzikant...

Edward: To teda! Rozbils' mi klavír.

Jasper: Jejda. Takže já nic, já vědec?

Carlisle: To si vyřešte potom! Teď musíme přivést Rose a vypadnout odsud.

Emmett: *brečí* Kam zmizela moje Rozinká?

Esme: *kroutí hlavou* Kam se poděla inteligence?

Edward: Počkáme na noc. Potom vyrazíme bránu a vezmeme si Rose!

Nastala noc. Několik postav se blíží k bráně Tróji.

Emmett: *chytá Eda a snaží se ho použít jako beranidlo*

Bella: *zoufale řve* Hlavou né!

Emmett: *otáčí Eda* 1, 2, 3. Teď!

Brána: *praská*

Objevuje se Řecká armáda.

Voják: Co máme říct naším kronikářům? Že Tróju dobylo sedm cizích lidí?

Carlisle: Řekněte jim, že jste ji dobyli vy. Nám je to jedno!

Rose: *šťastně vybíhá* Medvídku! Já věděla, že mě zachráníš! Ty jsi mi v noci tak chyběl!

Poryv větru roztočil stránky. Dějiny se kolem upírů míhaly jako rozmazané fotky, a pak se zastavily.

Johanka z Arku

Alice: Ne, ne, ne, ne, né! Zase žádnej obchoďák!

Jasper: *chvíli se soustředí* Jak je ti teď, miláčku?

Alice: Už je mi líp...

Rose: Kdo je ten blázen?

Edward: Hmm... Podle uniformy je to voják stoletý války.

Rose: Co chce?

Edward: Mír!

Jasper: A kdo by nechtěl?!

Esme: *francouzsky* Člověče, co potřebujete?

Francouzský voják: *francouzsky (jak jinak, že?)* Záchranu! Angličani nás drtí!

Esme: A co Johanka z Arku?

Francouzský voják: Nikoho takovýho neznám...

Alice: Esme! Máme problém! Měla jsem vizi!

Esme: Jakou?

Alice: Že jedu za králem a bojuju v brnění a jedu na koni a...

Rose: Našli jsme Johanku! Johanka totiž není Johanka, ale Alice!

Alice: *na vojáka* Odveď mě ke králi!

Za chvíli už Alice i voják mizí v dálce.

Jasper: Musíme na ní dát pozor! Johanku přece upálili!

Emmett: Alice, prosím neodjížděj! Ty jsi jediná, kterou jsem doopravdy miloval!

Rose a Jasper: Cože? Já tě... * jdou roztrhat Emmetta*

Carlisle: Johanku sice upálili, ale to neznamená, že upálí i Alice.

Emmett: *právě vyškubl Rose svou hlavu a nasadil si ji na krk... obráceně* Zapomeňte na to, co jsem řekl.

Listy se znovu otočily a Cullenovi najednou stáli na náměstí na kterém stála hranice, na které byla přivázaná malá postava.

Alice: Ahoj všichni!

Edward: Ty máš bejt na hranici!

Jasper: *na Edwarda* Jestli nezmlkneš, tak tam skončíš ty!

Alice: Nejsem blond... blbá! Vycpala jsem ňáký hadry. Voni to nezkoumali. * oslnivý úsměv*

Rose: Já chci pryč! Připadám si tu jak mrtvá!

Esme: Vždyť jsi mrtvá...

Rose: Cože? Jak dlouho?

Carlisle: Od té doby, co jsi upír!

Rose: Já jsem upír?

Jasper: Musíme pryč, nebo Rose přeskočí nadobro...

Vítr vyslyšel jejich prosby a otočil stránky.

???

Carlisle: Tak kde jsme teď?

Esme: NWM...

Emmett: Už zase náměstí s hranicema? Proč jsou teď dvě?

Edward: NWM...

Alice: Hej! Někoho vedou!

Dav vede dvě děti. Děvče a chlapce. Může jim být tak čtrnáct.

Carlisle: Já je odněkud znám...

Edward: Ty znáš lidí...

Carlisle: Nebuď laskavě drzej!

Alice: Známe je určitě!

Jasper: Jo, Jane a Alec! Takže pryč odtud nebo si na nás zasednou!

Esme: Už si na nás zasedli.

Rose: Chci pryč, chci pryč, chci pryč!

Emmett: Klidni se, klidni se, klidni se!

Esme: Jdem domu, jdem domu, jdem domu!

Carlisle: Sakra, ono je to nakažlivý!

Stránky se opět rozlétly a kniha se zavřela. Všichni Cullenovi stáli zase v pracovně. Nebo snad ne?

Edward: A do prd...! Nechal jsem v Tróje Bellu!