Fatum-Osud

Dvě povídky, spojené za účelem vydání. Každá příliš krátká, ale zároveň dostatečně dlouhá na to, aby vyjádřila vše, co jsem chtěla. Nyní záleží jen na vás, jestli to (ať už to znamená cokoliv) v nich najdete také.

Fatum (latinsky osud) vypráví o Aliciních vizích o Jasperovi, které měla již v lidském životě.

Fatum - Osud

Nečekaně se probudila a prudce otevřela oči do okolní tmy. Chvíli jen tak ležela, aniž by se jen maličko pohnula a uvažovala. Mohlo to být opět skutečné? Nebo to byl jen obyčejný lidský sen? Ne, ona dokázala říct, kdy to byla... vize. Nevěděla, jak to pojmenovat a bála se toho, ale tentokrát se jí to... líbilo. Konečně měla pocit, že je to dobré. K čemu jí bylo vědět o nečekané návštěvě nebo o tom, kdy její otec přijde brzy z práce? Ale vidět anděla už stálo za to.

Nespokojeně se posadila na posteli a sáhla po sklenici s vodou na svém nočním stolku, která se tam objevila v době, kdy to vše začalo. Kdy budoucnost začala být součástí přítomnosti. Napila se, položila skleničku zpátky na její místo, znaveně padla zpět do peřin a zase oči zavřela. Představila si toho dokonalého muže s medovými vlasy, vypracovanou vysokou postavou, nádherným úsměvem a fascinujícíma očima barvy toho nejdražšího krvavě zbarveného rubínu. Ty oči ji nevyděsily.

Zdálo se jí o něm ještě hodněkrát. To on dohnal její rodinu k tomu, že ji zavrhla, odsoudila a opustila. Její sestra, otec i matka. Nechtěli ji. Nemohli dál poslouchat, jak básní o neexistujícím přízraku z její mysli. A byl to také on, kdo ji držel při životě a naději tam v té tmavé kobce, kam ji uvrhli. Nebyla blázen a věděla, že za lásku se platí.

A když se probudila z jejího posledního spánku uprostřed tichého, temného, strašidelného lesa, sama a prázdná, byl to opět on, kdo jí pomohl. Byl to on, kdo jí dal smysl bytí. Byl její snem, láskou, životem, idolem, cílem, aniž by o tom věděl. Byl jí vším dávno před tím, než se tím stala i ona pro něj.

 A ta Druhá je Miseria-Utrpení a co nejdříve jí tady taky dám..Vaše AliceCullen