Krátká jednorázovka o tom, co se může stát na rodinné poradě. Co udělá Emmett Esmé, a jak do toho zapadá Bella?
Pomalu končila noc. Lidé určitě vstávali, snídali a chystali se do školy nebo do práce. To nezabránilo tomu, aby si nás všechny svolal Carlisle do jídelny na rodinnou poradu. Zněl dost naléhavě, tak jsme tam byli po pár minutách. Určitě bychom to stihli i dřív, ale diskutujte s vážnou tváří, když má na sobě většina účastníků, v lepším případě, jen spodní prádlo.
Postupně jsme se scházeli v jídelně, kde jsme se posadili ke stolu a čekali, co se bude dít. Dneska byla první Bella s Jasperem. Když jsme přišli my ostatní, tak si něco neuvěřitelně potichu šeptali. Nevěnoval jsem jim pozornost. Většina z nás neměla ráda rodinné porady. Kdybychom byli lidé, určitě by většina z nás zívala. Takhle jsme jen seděli a znuděně se na sebe dívali. Jen oni dva vypadali, že nad něčím usilovně přemýšlí.
Než stačil otec cokoliv říct, Rose vyjekla.
"Tady leze nějaký brouk!" zakřičela zhnuseně a odtáhla se od stolu.
"To je asi jediný živý tvor, co se nás nemusí bát navštívit," pronesl Jasper se stopou humoru v hlase.
Emmett sklopil oči. "Mraveneček!" zahulákal. V očích se mu objevil rošťácký výraz. Vyskočil ze židle a v několika málo vteřinách byl zpátky. V ruce držel obyčejnou tužku.
"Zamáčknu ho!" zakřičel a byl připravený vykonat tento odvážný a hrdinský skutek.
"Opovaž se to udělat na mém čistém bílém ubruse," pohrozila Esmé takovým tónem, že by se jí báli i Volturiovi.
"Chudák mravenec, Emmette," pronesl Carlisle ve snaze stát na straně své ženy. "Tobě nestačí, že vysáváme krev z obratlovců? Ty musíš ničit populaci i nebohého hmyzu?"
"Sfoukni ho a zamáčkni na podlaze," radil Jasper. "Když ho necháme jít, přivede si kamarády."
"Nemůžu ho zabít," zafňukal teatrálně Emmett a pozoroval mravence, jak zmateně pobíhá po bílém stole. V jeho hlavě se ale začal rodit plán.
"Drž tu tužku dál od stolu!" vrčela Esmé. "Další zničený ubrus bys už nemusel přežít!"
Bella se najednou usmála a vyměnila si rychlý pohled s Jasperem. Bratr jen kývl. Nic jsem nezaslechl. Ona je oba zaštítila! Než jsem se stihl zamyslet nad tím, co se tu děje, zachytil jsem mezi myšlenkami ostatních jednu vzpomínku, která patřila Esmé. Hlasitě jsem se rozesmál. Nemohl jsem jinak. Všichni u stolu se na mě podívali, dožadující se nějakého vysvětlení. Jen z Rose jsem měl pocit, že kdyby nebyla upír, tak se červená. Když si všimla, že ji pozoruji, začala recitovat. Najednou se rozesmála i Alice, která pochopila některou ze svých dřívějších vizí. Podívala se na mě a já jen kývl.
Ukázala na Emmetta prstem. "Měla jsem pravdu! Upír nemůže spadnout! Ty ses do toho ubrusu zabalil schválně! Vy jste si zase hráli!" zavolala vítězoslavně. "Na co to bylo tentokrát?" vyzvídala. "Co jsi měl pod tím ubrusem?" zakřičela a předstírala zděšení.
Rose věnovala svému manželovi zlý pohled. Jeho význam byl jasný i nečtenářům myšlenek. Mlč!
To už jsem doslova hýkal smíchy, a když se neměl Emmett k odpovědi, řekl jsem to za něj. "Na Supermana a Lois."
Alice zvedla oči. "Když jsem ho viděla já, tak byl určitě Zorro," zapřemýšlela nahlas.
"Je úplně jedno, co byl a kdy byl, ale tohohle ubrusu se už nedotkne," vrčela Esmé. "Za poslední roky mi jich zničil už nespočetně! Naposledy to bylo kvůli Drákulovi!"
"Já ho viděl nejspíš jako batmana," přidal se Jasper. "Tvrdil, že si zkouší kostým na Halloween."
Rose jen něco zavrčela a chtěla odejít. Otec ji zadržel.
"Takže, abychom se vrátili k problému, o kterém jsem s vámi chtěl mluvit," pokusil se Carlisle získat zpátky naši pozornost.
"Taky jsem ho viděla..." skočila mu do řeči Bella. Mně pomalu začínalo docházet, co se tu děje. Emmett minulý týden Belle odstěhoval z pokoje všechny knihy a odmítal jí říct kam.
"Rval ubrus do pračky," pokračovala moje žena. "Ptal se mě, kolik tam má dát barvy, aby mu vyšla námořnická modř?" skončila otázkou. Podívala se na našeho bratra. "Emme, který hrdina má modrý plášť?"
"Žádný," zavrčela Rosalie.
"Chtěl jsem vás požádat," prosazoval se otec.
"Mě by jenom zajímalo, jak se do toho ubrusu může vejít," zašeptala potichu Bella a střídavě pozorovala Emmetta a kus látky na stole.
"Nic se zkoušet nebude!" zakřičela Esmé. "Ten ubrus je starožitnost!"
"Jde o to," pokračoval Carlisle, jako by se nic nedělo.
"Představ si to," pokoušela Emmetta Bella, která byla naprosto zaujatá představou bratra v bílém ubruse. "Mohl by sis udělat tógu."
Alice se odsunula dál od stolu, když jsem viděl její vizi, následoval jsem jejího příkladu.
"Brzy budou poslední z vás maturovat," slyšel jsem otce. Nikdo mu nevěnoval pozornost. Rose tiše nadávala svému manželovi za jeho dětinské nápady. Alice s Jasperem se smáli. Emmett vymýšlel, jak ukořistit ubrus.
"Jak se ti budu líbit v tóze?" zeptal se své ženy. S řevem vyskočil, sebral ubrus, jedním pohybem ho obtočil kolem svého mohutného těla a utíkal směrem k lesu následován rozzuřenou Esmé.
"Mám u tebe dvacku," zasmála se Bella vítězoslavně a natáhla k Jasperovi ruku.