Twilightsvet | Myšlenky Jane

V básničce jsou popsány pocity Jane, když byla v cele a čekala na to, až ji odvedou na hranici a upálí ji za čarodějnictví. Básničky mě psát baví, ale že by mi to šlo, se opravdu říct nedá! Nebude mi vadit, když mi to zkritizujete od shora až dolů. =D

Poslední myšlenky Jane

V temné cele choulím se s bratrem svým,

to jen ze strachu neustále bdím.

Z čarodějnictví obvinili nás,

mé slzy kutálející se po tváři snad nechtějí ustat.

Do háje! Proč jsme neutekli, jak rodiče radili nám,

no stejně by nás chytili, tak proč si nadávat.

Teď už je to jedno, za chvíli si pro nás přijdou,

za chvíli, až se setmí a hvězdy vyjdou.

Sám ďábel mě tím krutým darem obdaroval,

vždyť já se o to neprosila, tak proč mi ho dal?!

Ach, kéž bych mohla normální život žít dál.

Ze zamřížovaného okna slyším jen, jak ostatní lidé se smějí

a kruté písně o mrtvých čarodějnicích pějí.

Tu vyšlehne z pochodně zlověstný plamen

a já doslova utuhnu strachem.

"To dřevo rychle sem

  a honem!

Za chvíli ty zlověstníky přivedem,

joho, konečně od nich klid mít budem."

Ozývá se shora,

od starosty města.

Můj bratr se vedle mě ještě víc rozklepal,

stejně jako mě ho starosta vylekal.

Už nevěřím, že zachrání nás nějaký zázrak,

naše životy se potápí jak v bouři vrak.

Možná už našim životům je konec,

od smrti a pekla už nás drží jen naschvál přeřezaný vlasec.

V duchu, už se se světem loučím

a poslední modlitbu před koncem pronáším.

Slyším jen bubny, jak naše upálení oznamují.

Moji mysl temné myšlenky zatemňují,

teď už jen můj bratr chrání mě od zbláznění.

vy, andělé smrti, rychle přileťte.

Ať necítím plameny ani žár.

Bože, prosím! Mě a mého bratra od neústupného ohně chraň."

Konec