Cullenovi a šílené dějiny aneb Ve světě minulosti.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/fS07UfmNwQA&hl=cs_CZ&fs=1&"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/fS07UfmNwQA&hl=cs_CZ&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Ahoj všichni, mám nové obrázky v Galerii tak jukněte at´ se vám líbí......Mě se moc líbí už se moc těším na Eclipse vy taky???????????

 s pozdravem Vaše AliceCullen

   Byl normální školní den a já jsem se svými sourozenci mýřil do školy, už jsem zase chtěl vidět mojí Bellu. On:Ahoj řekl jsem a přišel k Belle,nechtěla by sis dneska něckam vyrazit? Zeptal jsem se jí, ano odpověděla a usmála se na mě. Takže tě vyzvednu kolem čtyř ano? Ano odověděla. Ona: konec vyučování uběhlo rychle. Pak jsem šla do práce tedy na brigádu k Newtonovým(ňůtnovým).Po práci jsem jela domů.Pozdravila jsem Charlieho a šla jsem nahoru čekat na Edwarda.

   Už jsem se nemohla dočkat, pořád jsem se dívala na hodinky. Vtom se oběvil u mě v okně. Ona: tak jsem tu, řekl mi a seskočil z okna do mého pokoje a políbil mě. On: nevadilo by ti kdybychom jsme se stavily ještě u nás doma?Ne nevadilo odpověděla mi.Ona: ráda zase uvidím Carlisla s Esmé a ostatní. On: No, myslel jsem že bys zůstala v autě a já se jenom skočím převlíknout. Ona: Tak jo, vzala jsem si černé tričko a rifle a šla jsem.

    U auta mě už čekal Edward, otevřel mi dveře spolujezdce nic jsem nenamítala a nasedla. Rozjeli jsme se směrem ke Cullenovým. Dorazili jsme, zastavil se motor.On: podíval jsem se na Bellu a řekl: Zůstaneš teda tady? Já si jen odskočím se převléct. Ona: řekla jsem ano, počkám tady na tebe a on řekl miluji tě a odešel do tmy.

    On:odemkl jsem dveře a vstoupil do obýváku,mijel jsem všechny členy rodinya šel do svého pokoje. Najednou do pokoje vešel Carlisle a řekl: Edwarde,kam máš namířeno? On: Jdu s Bellou na rande do Zoo potom jí vezmu na večeři. Carlisle:Edwarde copak ses naprosto zbláznil?Křikl na mě Carlisle. On:tati, ne nezbláznil víš Bella na mě čeká v autě mohl bych se převléct! abych jí nemusel nechat čekat? a neboj nic se nestane já se umím ovládat. Dobře řekl Carlisle a odešel dolů za Esmé a řekl jí tak nějak s povzdechem: Esmé lásko, syn se nám zblíznil. Jak jsem to slyšel musel jsem se zasmát.

     Převlékl jsem se a šel za nimi dolů abych se snimi rozloučil. Okamžitě to dole stichlo když jsem přišel dolů, usmál jsem se na všechny a řekl: nebojte se já se umím ovládat rozloučil jsem se snimi a odešel k autu za Bellou.Ona:už tam byl dlouho to bylo divné, říkala jsem si jestli bych za ním třeba nemněla jít a v tu ránu jsem ho viděla přicházet. Usmál se na mě když nastoupil do auta.

     Podívala jsem se mu do tváře, byl takový zaskočený jako kdyby nešťáśtný nechtěl abych to poznala, ale já to na něm stejně poznala. Na to jsem ho znala až moc dobře. Edwarde řekla jsem opatrně. Nepodíval se na mě, jen tupě zíral  před sebe. Opatrně jsem zašeptala: Edwarde stalo se něco? Ne, odpověděl a stále hleděl před sebe. Začala jsem dělat že ho nevnímám a zahleděla jsem se z okna a sledovala kam jedeme. Zastavili jsme před Zoo.  Zadívala jsem se nechápavě na Edwarda. Edwarde, myslíš to vážně vyhrkla jsem ze sebe. Naprosto vážně dodal s úsměvěm. Ona: V tu ránu mi otvíral dveře. Edwarde ne, netoužím po procházce na které by ses musel tolik ovládat. Bello to je v pořádku. pujdeme? řekl a podal mi ruku. Ona:Tak dobře, řekla jsem a s podivnými pocity jsem vystoupila z auta.

      Chytli jsme se za ruku a šli koupit lístky. On: Když jsme vešli bránou, uviděli jsme plameňáky, to jsem byl ještě v pohodě. Šli jsme dál, byly tam srnky a jeleni a protože jsem byl zvyklí zabíjet srnky tak jsem zpozornil,stuhl a pak jsem se uklidnil. Belle to došlo jak jsem si všiml, asi do mě mluvila a uklidňovala mě. Popošli jsem a já viděl ceduli s kočkovitými šelmami, okamžitě ve mě hrklo....to je konec pomyslel jsem si......Bello.......oslovil mě Edward, podívala jsem se na něj a on začal:  musím si na chvíli odskočit ano? Zůstaň prosím tady za chvíli se vrátím slibuji políbil jsem jí a pak odešel,opřel jsem se o první strom který jsem uviděl a řekl jsem si:Nemůžu ztratit kontrolu sám nad sebou. Pak jsem se uklidnil a vrátil k Belle.

      Mezi tím byli Cullenovi na lovu. Alice: Byli jsme na lovu, už jsme se chtěli vrátit, když mi probleskla hlavou strašná vize, křikla jsem na ostatní: Edward je v Zoo a vysává tam pumu a Bella se ho snaží zadržet. Hrklo ve mě  když jsem si to uvědomila. V tom u mě stála celá vyděšená rodina a ptali se co jsem viděla, zopakovala jsem jim to, Carlisle zavelel: Jedeme a k tomu řekl: Já jsem to Edwardovi říkal ale on neposlechl. Vyjeli jsme. Jasper: Když jsme jeli,pocitil jsem ty strašné emoce co tam byly: úzkost, strach, pochybnost, zlost, naději....byl jsem z toho celý rozrušený a nervozní. Alice si toho jako vždy všimla a políbila mě. Alice: Když jsme dojížděli k parkovišti spatřila jsem tam jeho volvo. Edward: chtěl jsem se ovládnout už k vůli Belle, ale ta krásná vůně krve té pumy byla pro mě neodolatelnou a také silnější, neodolal jsem té lahodné vůni,nikdy jsem to neudělal a vystartoval po ní. Slyšel jsem jen v pozadí Belliin hlas, jak říká Edwarde ne a potom její doteky když se mě snažila uklidnit a hlavně zadržet. Ona: Edward se začal  krčit a stavět se do bojové pozice ,skočil po ní. Edwarde ne vykřikla jsem, neovládl se došlo mi. Postavila jsem se mu do cesty a začala jsem ho uklidňovat. Pak se tu z ničeho nic oběvila Alice  s ostatními po jejím boku. Alice přiběhla ke mě a řekla: Bello si v pořádku? běž pryč Bello my už se o to postaráme běž opravdu a běžela také k Edwardovi. Edward: najednou jsem ucítil všude na sobě ruce které mě nehodlali pouštět a drželi mě ve svém silném sevření. Narvali mě do auta a odvezli domů. Začal jsem se cítit hrozně, docházelo mi co jsem udělal.

      On: Přijeli jsme domů a já se rozběhl do svého pokoje,zabouchl jsem za sebou  dveře a zamkl. Málem jsem se royvzlykal,zase mi chyběli slzy. Seděl jsem tam už asi půl hodiny a u mích dveří byla málem celá rodina, každej postupně samozřejmě. Edwarde....slyšel jsem ten hlas který bych poznal všude. Edwarde, prosím pusť mě dovnitř řekl její krásný hlas. promiň Bello, nemůžu nechápu jak jsem to mohl udělat. Bello už se mnou nemůžeš být nestojím ti za to. Ona: ale Edwarde co to říkáš vždyť to není pravda, miluji tě a vždycky budu. Né né nedělej to prosím né. Ona:křičela jsem na celý dům, seběhla jsem schody a utíkala co mi nohy stačily ven. Sakra pomyslela jsem si nemám tu auto řídil přece Edward co mám dělat?  Otočila jsem se a v tu ránu u mě byly všichni Cullenovy, přes tu záplavu slz jsem je málem neviděla. Alice řekla jsem prosím nemohla by si mě zavést domů prosím.Ano řekla zmateně Alice. děkuji ti moc. Nemusíte se bát nic mi není. Alice nasedla za volant volva a nastartovala.

     Vyjeli jsme, Alice se na mě dívala s lítostí, to je dobrý nic mi není řekla jsem, Ale asi mi na to neskočila.  Alice mi utírala slzy. Jo to vidím,Bello, nechceš u nás přespat? prosím vždytˇ jsi úplně vyčerpaná já tě takhle domů nepustím. Alice ne já nemůžu. Bello řekla už naštvaněji Alice.Alice mám tě a všechny moc ráda ale nemůžu, stydím se za to jak jsem křičela. Bello pojď, nebo tě tam dostanu sama a násylím. Alice ne, v tu ránu to otočila, rozplakala jsem se ještě víc. Noták Bello otočila se na mě Alice a objala, přestala jsem plakat a vzlykat, když jsem jí na sobě ucítila. Usmála a řekla:no vidíš hned ti ustelu.Věděla jsem že bych hádku s Alicí prohrála a vzdala jsem to. Tak děkuji Alice. Přijeli jsme k nim domů, povzdechla jsem si. Ještě pořád byli všichni na zahraně před domem úplně strnulí. Alice se na všechny usmála a zeptala se Carlisla jestli bych mohla přespat, hned kývl že ano. Alice mě v obětí zatáhla do domu. Ustlala mi v jejím pokoji zase jsem se rozvzlykala. Alice si sedla ke mě na postel a přitiskla si mě k sobě. Usmála se a políbila mě na čelo, zase mi utírala slzy,neboj bude to dobré jen se vyspi konejšila mě. Pošeptala mi do ucha:jestli chceš můžu tu být s tebou. Né nemusíš běž dolů za Jasperem a ostatními. To je dobrý, zůstanu tady s tebou řekla Alice a chytla mě za ruku. Alice jsi strašně hodná řekla jsem jí a znovu jí objala.

      Chtěla jsem si povídat s Alicí ale asi jsem usnula. Alice: Seděla jsem u ní dokud neusla, pak jsem si řekla že bych možná mohla jít dolů za ostatními, ale napadlo mě že se ještě podívam jak je na tom Edward. Pořád měl zamčeno tak jsem šla dolů, všichni kromě Edwarda seděli na pohovce a čekali co jim povím. Najednou se ozval Carlisle: Alice jak...jak si to dokázala? jak si sem dovedla Bellu zkoušel jsem už vše ale nikdy to nepomohlo, no jistě jsem rád že je tady ale nechápu to. alice: No, jsem prostě kouzelná,ale musí si odpočinout je hrozně unavená a co Edward? Už se tu ukázal? Ne pořád ještě nevyšel z pokoje řekl smutně Carlisle a svěsil hlavu. Neboj Carlisle řekla jsem:to bude dobré, víte vůbec co se stalo? No moc né jen si pamatuju že Bella vylítla ven, křičela a plakala.Ale jo už jsem si vzpomněl řekl Emmett Edward jí řekl:nechápu jak  to mohl udělat a že už sním nemůže být, aha tak to se tím vbysvětluje. Vím že by jí Edward nedokázal opustit řekl Carlisle myslím si že budou zase brzy štˇastní.

       Bylo ráno a my se chystali do školy, Bella ještě spala tak jsem jí nechtěla budit, vypadala opravdu vyčerpaně. Edward pořád zůstával v pokoji tak jsme ho tam nechali a řekli že ho omluvíme. Edward: Já jsem takový idiot, neměl jsem jí takhle zklamat  co když se jí něco......ne ne na to ani nemysli. Musím se jí vyhýbat zajdu si tedˇ na lov už to nevydržím. Vyskočil jsem oknema rozběhl jsem se do lesa. Šel jsem za tou sladkou vůni, z větve stromu se na mě upřeně dívala černá puma. Skočil jsem po ní, nemněla šanci uniknout ale vzpírala se vysál jsem jí do poslední kapky. Vrátil jsem se do pokoje a začal zase přemýšlet. potom se vrátili Alice,Jasper,Emmett a Rosalie za školy. Alice šla rovnou svého pokoje jen mi přes dveře zavolala ahoj edwarde. Alice:pozdravila jsem Edwarda a šla jsem se podívalt na Bellu do svého pokoje, pořád spala, byla tak roztomilá to byla i tak...Sedla jsem si k ní a po chvilce se probudila. Bella: ahoj Alice zašeptala jsem ahoj odpověděla mi. Jak ses vyspala?zeptala se mě Alice a jo šlo to, tady se můžu vyspat jen výborně řekla jsem. Usmály jsme se tomu co jsem řekla. Jak dlouho jsem spala?zeptala jsem se. Jeden den dostalo se mi odpovědi.Cože zhrozila jsem se co Charlie? Jaktože jsem nešla do školy? Proč si mě nevzbudila? Nechtěla jsem,byla jsi opravdu vyčerpaná odpověděla mi Alice. Charliemu jsme napsali že jsi tady u nás usla a neboj, ve škole si nic nezanedbala dnes byla nuda. Tak dobře oblékla jsem se a Alice mi řekla atˇ příjdu dolů. 

      Potom jsem tedy sešla dolů a uviděla na stole připravenou snídani. Och, děkuji vám všem, jsem vám moc vděčná, omlouvám se jak jsem se včera no..vlastně předvčerem chovala a kde je Edward? Zaptala jsem se po chvíli.No je pořád ve svém pokoji ještě z něho nevyšel. Ach půjdu za ním řekla jsem. Zarazil mě Carlisle: Bello, myslím že ted´ to není zrovna nejlepší nápad. Tak dobře a nemohla bych ani na chvíli? No myslím že né,mrzí mě to Bello, ale bude to v pořádku. Vzala jsem si po sobě talíř a chtěla ho jít pomýt když v tom u mě stála Alice. Já to udělám, řekla mi Alice,na udělám to sama, jste na mě tak hodní a děláte pro mě všechno co jde,nic pro mě není umýt po sobě talíř. Tak dobře řekla Alice. Ona: Měla bych jet už domů řekla jsem, né zůstaň ještě chvíli řekli všichni najednou. Zasmála jsem se tak dobře odpověděla jsem ale musím vidět Edwarda, musím se ujistit že je v pořádku, Mám o něj starost.Prosím řekla jsem. V tom okamžiku sestupoval Edward dolů po schodech, podíval se na mě a řekl: Bello co tady děláš?No, začervenala jsem se a svěsila hlavu radši se zeptej Alice. Dobře prosím chtěl bych si s Bellou promluvit osamotě a podíval se na rodinu. Bezeslova odešli, ale já jsem věděl že nás stejně slyší takže jsem to nenatahoval.Bello, promiň cítím se mizerně, nevím co na to mám říct, omlouvám se ti je mi to moc líto odpustíš mi někdy a to co jsem ti potom řekl? Edwarde to je v pořádku já se na tebe nezlobím a úplně to chápu. Samozřejmě že ti odpustím, tobě všechno jen jsem ti říkala že to není dobrý nápad tam chodit.Bello miluji tě řekl a přitiskl si mě na jeho ledovou mramorovou hrudˇ a políbil mě, miluji tě Edwarde Anthony Masne Cullene řekla jsem mu. Miluji tě a slibuji že už tě nezklamu Bello. Byli jsme spolu celou noc a povídali si.